Zavřít OSTROV CHOCEŇ

OSTROV LÁKÁ

Láká už z dálky
Láká pro svůj klid
Láká pro svou atmosféru
Láká i na akci

Ostrov vidím a to mě láká
A když tam jsem, tak je to boží!

KOLONÁDA

Kolonáda jako brána
Kolonáda jako promenáda
Kolonáda jako rozhraní

POVODEŇ

Dost bylo zdí!
Vodě jinak bránit se dá
Břeh jako vlna, val, snová krajina

 

Urbanistická koncepce řešení území špice "Ostrov" Choceň


architektonická soutěž - 2. místo

Řešené území má velmi různorodou strukturu a charakter. Silným prvkem území je samotný výběžek ostrova. Ostatní stavby, které jej obklopují ze západní a východní strany jsou pozůstatky původní zástavby rodinnými domy, solitérem vyčleňující se z této struktury je objekt kina. Kolem staveb se nachází poněkud „bezradný“ – neutěšený veřejný prostor. Západní část území – ulice na Herzánce je tvořena městskými domy, vytvářející blokovou zástavbu, která se severním směrem rozpadá v zástavbu rodinnými domy.

Koncepce návrhu je založena na „zklidnění, zpřístupnění, propojení a podtržení potenciálu jednotlivých prostor“.

Naším záměrem bylo tuto rostlou a chaoticky působící strukturu organizovat. Pobytovou zelenou část „ostrova“ oddělit od živelné struktury. Zpřístupnit řeku a kultivovat zelenou část špice ostrova, umožnit aktivity na ní. Veřejný prostor ulice na Herzánce navázat na související stavby. Samostatným tématem je náhrada protipovodňové zdi za organicky tvarovaný val se dílčími zídkami.

V rámci špice Ostrova navrhujeme prvek „kolonády“, která ze strany zástavby prostor pocitově odděluje a uzavírá. Prostor nacházející se mezi „kolonádou“ a ulicí na Herzánce „organizujeme“ na plochy zeleně, plochy zpevněné – umožňující dopravní obslužnost a plochy polo-zpevněné pro umístění zázemí a aktivit. Mezi rybárnou a stávajícím RD č.p.414 vkládáme pro zahuštění zástavby objekt kavárny a půjčovny podporující intimní charakter náměstíčka „U Starého ořechu“. Vznikají nám tak charakterově odlišné prostory, vzájemně se však doplňující. Objekt kina ze strany jižní navrhujeme dostavět přízemním objektem a zvýšit tak jeho kapacitu. Jako opozit nájemním domům ulice na Herzánce navrhujeme zelenou plochu v části východní dostavět 4 podlažním polyfunkčním objektem, jehož hmotové řešení akcentuje nároží.

Doprava je v návrhu organizována dle záměru města. Ulice na Herzánce je navržena jako jednosměrná, průjezd na ulici T.G.Masaryka je přes ulici Kollárovou, která je také jednosměrná. Ulice Ostrovní je obousměrná. Od objektu kina je navržena pěší zóna, navazující na ulici Prokopskou a Nábřeží. Vjezd z pěší zóny objektům by byl na povolení. Podél kina je navržena zpevněná plocha umožňující obsluhu tohoto objektu a příjezd k RD č.p.408. Z této plochy je umožněn i vjezd na pobytovou zelenou plochu a příjezd k obsluze protipovodňových opatření. Druhý vjezd do této plochy je podél objektu rybárny.

Příjezd a parkování v rámci pěší zóny bude umožněno jen v případě akcí, a to na dobu omezenou. Parkování pro toto území bude řešeno v dostupné vzdálenosti – plánované hromadné parkoviště na ulici Nábřežní. Parking pro nově navržený objekt je navržen za objektem, přístupný z ulice na Herzánce. Koncepce „autobusového nádraží“ je dodržena dle návrhu arch. Štěpána Vacíka včetně řešení veřejného prostoru.

Pohyb pěších Ulice na Herzánce chodníky navazující na pěší zónu začínající před kinem. V rámci pěší zóny budou kladením dlažby odděleny pruhy pojízdné a pro pěší. V rámci této části území jsou plochy definující jednotlivé charaktery využití ploch (mlatová plocha, plocha z žulových kostek, trávník a štěrkový trávník). Všechny plochy jsou pochozí.

Důležitým prvkem v území je řeka a náhon. V návrhu pracujeme s jejich zpřístupněním a zrušením pohledové bariéry protipovodňové zábrany. Od Masarykova mostu lze projít podél vodní hladiny a sejít schodišti k hladině řeky a po kamenné římse podejít RD č.p.408. Dochází tak ke zrušení bariéry a propojení nábřeží po celé délce.

Dalším prvkem je propojení přes Tichou Orlici s ulicí Pardubickou. Forma přívozu může být určitou sezónní atrakcí. Druhým propojujícím prvkem je lávka přes náhon, ta navazuje na kolonádu a ústící v ulici Nábřežní.

V rámci pohybu pěších se nabízí ještě jedno propojení, a to podél kina a domu č.p.408. Navrhujeme zde pohledově jednostranně uzavřenou „lávku“, umožňující využívat únikový východ z kina, či kolem projít na špici ostrova.

 Prostor „špice Ostrova“ Toto místo má velký potenciál. V návrhu mu vytváříme „záda“ tvořené kolonádou lemovanou korunami stromů. Samotný prostor špice Ostrova je navržen jako pobytová plocha, zelené „náměstí“. V návrhu jsem se snažili podtrhnout a zachovat jeho příjemný charakter. Prostoru by velmi prospělo odstranění stávající bariéry protipovodňové zdi. V návrhu ji odstraňujeme a místo ní, je navržen „landscape“ prvek – organický val se zídkami vytvářející stupně a umožňující pobyt a výhled. Křivky ustupujících zídek a plochy mezi nimi rozpouští výškový předěl do více úrovní a vytváří pobytově osobitá místa. Plocha špice se od kolonády pozvolna zvedá až k vrchu „valu“. „Kolonáda“ je nejen prvkem pocitovým, ale i funkčním. Umožňuje do sebe integrovat různé aktivity. Umístění malého pódia, zastřešený altán na cvičení, pergolu poskytující stín, a objekty jako sklad, zázemí pro rybáře, zázemí pro akce (WC, kontejnery). Na jedné straně je zakončena vyhlídkou nad Tichou Orlici, na druhé může navazovat na lávku přes náhon.

Břehy podél náhonu, jak ze strany ostrova, tak i z ulice Nábřežní zpřístupňujeme pobytovými stupni. V rámci špice Ostrova počítáme s možným výstupem vodáků.

Objekt „Rybárny“ navrhujeme zrekonstruovat pro klubové účely. Prostor mezi „Rybárnou“ a pozemkem RD č.p.414 doplňujeme objektem kavárny a půjčovny. Mezi těmito objekty vzniká pobytová plocha a přirozený vstup ke špici ostrova pro pěší. Prostor také dotváří malebné náměstíčko U Ořechu.

Z jižní strany pozemku RD č.p.414 je navržen přízemní objekt zázemí (WC + odpadové hospodářství). Na něj navazuje víceúčelová pobytová plocha, která je pojížděná. Může fungovat jako zázemí pro akce (umístění mobilních WC) a příležitostného parkování v případě, že zde budou probíhat trhy či jiné hromadné akce. Případně prostor může sloužit volnočasovým aktivitám – hraní pétanque, fotbálku atd.

Zároveň díky modelaci terénu a úpravě zábrany – se přibližujeme řece jak pocitově, tak i fyzicky. A prostor může fungovat– od rybaření přes pobyt u hladiny po jízdu na lodích, paddleboardech a wakeboardech a koupání.

Ulice Nábřeží je propojena nově navrženou lávkou ústící do kolonády, břehy v této části jsou zpřístupněny pobytovými stupni. Tento úsek nábřeží je navržen jako pěší zóna. Je zde navržena výsadba stromů a doplněn mobiliář.

Odpadové hospodářství součástí území je stanoviště pro tříděný odpad a území bude vybaveno odpadkovými koši.

Vybavenost – v rámci území bude odpovídající vybavenost, tak jak je popsána v zadávacích podmínkách. Stanoviště pro nárazové doplnění odpadových kapacit mobilními kontejnery na komunální a stanoviště pro nárazové doplnění mobilních toalet při větších akcích, bude umístěno např. na ploše u objektu WC.

Zeleň - stávající dřeviny a jejich porosty jsou místy poměrně dochované krajinářské kompozice 60 let staré, promyšlené a realizované dle Wagnerovské sadovnické estetiky, kdy jednotlivé střídání a kombinace tmavé, světlé, jehličiny versus lehké listnaté stromy a viditelné kontrasty, rytmus, opakování, měřítko a naopak soulad s prostředím (smuteční vrba na břehu, velké koruny stromů u poměrně velkého objemu kina) a jiná estetická přírodně krajinářská kritéria byla předřazena všem principům sadovnické tvorby a stala se postupně v důsledku nedostatečného pěstování a degradace nebo absence péče o žádoucí vývoj komponovaných porostů a v důsledku časového nesouladu růstu jednotlivých dřevin postupně ne příliš působivou a vjemově iluzorní hodnotou.

Studie revitalizace využívá stávající dřeviny jen do určité míry a provázanost s novým uspořádáním by vyžadovala podrobnější analýzu biologického stavu jednotlivých dřevin, jejich hodnoty a působení v porostech. Základem návrhu jsou dnes nově na vhodně volených místech umístěné rozvolněné skupiny stromů a stromořadí plnící funkci sjednocující, clonící, vymezující měřítko v řešeném pobřežním prostoru, které doplní jednotlivé zvolené architektonické komponenty a jsou součástí celkové architektonické kompozice nebo detailu navazujícího na jednotlivé zvolené prvky. Jsou záměrně voleny dřeviny rozličné svým habitem, texturou a barvou, obdobím hlavního působení. Pokoušíme se tak revokovat a naznačit formu a hodnoty historické krajinářské školy. Samozřejmostí je potom výběr dřevin dle ekologických a fyziologických vlastností.

Samostatnou a zcela zásadní součástí navrhovaného řešení je práce s travobylinnými a lučními porosty, která je plastičtější a časově velmi dynamická. Naznačujeme zde myšlenky střídání barevnosti travobylinných směsí, rozmanitosti perenomixů, při kterém bude využíván princip selektivního a výtvarně pojatého kosení nebo jiných pěstebních postupů pracujících při denní údržbě zeleně na hranici land artu a povyšujících dnes obvyklý standard komunální údržby zeleně na úroveň nových hodnot. Volba pobytových trávníků poblíž jednotlivých aktivit, vykosených cest nebo jiná městotvorná funkčnost je při tom samozřejmostí.

 

Autoři:

ellement architects s.r.o. + ing. Václav Babka
ing. arch. Jitka Ressová, ing. arch. Hana Maršíková, MgA. Jan Pavézka, ing. arch. Kateřina Páterová Kočová

spolupráce:
ing. arch. Elizabeth Brázdilová, ing. arch. Kristína Kapáľová

květen 2022

 


^

ellement architects s.r.o.
nad ovčírnou II. 1295, 76001 Zlín
Czech Republic



© ellement architects 2002 - 2022